Co IT týden dal: Programátorka v akci – 2. část


Minulý pátek jsem se s vámi v článku nazvaném Programátorka v akci – 1. část, podělila o to, jak probíhaly přípravy na zapojení a rozfungování mého nového Raspberry Pi 2. Dnes se konečně dozvíte, zda se mi opravdu podařilo nad technikou zvítězit.

ČTVRTEK – den D:
8:00 Manžel odjíždí do práce, já do školky.
9:00 Vracím se domů a začíná hon na ethernetovou zásuvku. Chvíli to trvalo, rafinovaně se mi schovala do koutu, kde jsem hledala nakonec, ale mám jí!

ethernet

10:00 Vybaluji veškeré zařízení, které jsem „vyfasovala“.

HW

10:03 Odháním pomocníka, musím to přeci zvládnout sama!

pomocni

10:20 Začínám zapojovat kabely (hm, nemá to mít nějaký daný sled? Nejdřív zapojit ten, pak ten…no co, přinejhorším to odpálím, Štěpán mi to určitě kdyžtak odpustí). Znovu se důkladně rozhlížím po obýváku a za skříňkou nacházím ještě jinou, trochu lépe umístěnou, ethernetovou zásuvku.

10:30 Zapojuji celou sestavu do zásuvky. Chvilka napětí. Sestava nabíhá, displej se rozsvěcí, hurá!

sestava

10:31 Nemůžu se zbavit dojmu, že tomu něco chybí….Klávesnice.

10:32-10:50 Hledám po baráku nějakou nezapojenou klávesnici, musí tu někde být! Hledám na půdě. Nacházím jediný HW připomínající alespoň vzdáleně klávesnici, ale obávám se, že je mi na nic.

klaveska

10:50 – 10:51 Zvažuji všechna pro a proti odpojení a použití své klávesnice, kterou mám k desktopu. (Terpve teď mě poprvé za celou dobu napadá otázka, jak je vlastně zapojená, když počítač mám na půde a klávesnici v pokoji….) Tuto možnost téměř ihned zamítám (za ty nervy spojené s rizikem následné nefunkčnosti desktopu a případných dalších návazných zařízení a manželovy výčitky mi to nestojí). Má euforie opadá.

10:51 Letmým pohledem kontroluji sestavu. Je to dobrý (asi), pořád svítí.

10:51 – 11:00 Přemýšlím, zda můžu sestavu jen tak vytáhnout ze zásuvky. Volám Štěpánovi. Po krátké telefonické konzultaci zjišťuji, že displej sice ukazuje, ale něco jiného než by měl. Domlouváme se na osobní konzultaci, včetně dodání klávesnice. Termín konzultace je dohodnut na pátek dopoledne.

11:01 Sestavu vytahuji ze zásuvky a ukládám do šuplete.

PÁTEK – 2. den D:
10:00 – 10:30 Přijíždí Štěpán a znovu zapojujeme celou sestavu, včetně klávesnice. Štěpán tvrdí, že monitor ukazuje něco jiného, než má. Po několika kontrolních dotazech z mé strany zjišťuji, že vlastně neví, co monitor ukazuje. Vzhledem k velikosti (resp. malosti) monitoru totiž vůbec nevidí, co se na něm zobrazuje Smile.

10:30 – 10:40 Sbírám odvahu a rozhoduji, že odpojíme desktop od mého “velkého” monitoru a přijpojíme sestavu do něj.

10:41 Zjišťujeme, že monitor ukazuje to, co má, jen je to něco jiného, než si Štěpán myslel – takový zjednodušený media center. V tu chvíli připomínám původní záměr – měla bych přes to být schopna pustit například video z YouTube.

10:43 Zjišťujeme, že neumíme sestavu připojit k internetu – zásuvky jsou moc daleko.

A v tuto chvíli bych já naše snažení už vzdala, ne tak ale Štěpán, který se jal tuto drobnou překážku překonat. Zabralo mu to jen několik málo desítek minut.

10:43 – 11:30 Štěpán chvíli něco hledá na internetu, nakonec staví vlastní wifi a úspěšně k ní připojuje Raspberry.

wifiwifi2

Všimněte si, že tento den se zájmeno “já” postupně přetranformovalo na “my”. Od připojení HDMI kabelu do mého “velkého” monitoru dokončilo svou přeměnu na “on”.

11:30 – 12:00 Štěpán se snaží přijít na to, jak v onom media centru něco pustit a kde to něco najít. Nakonec se mu daří stáhnout live TV, ale nic na ní nejde spustit.

12:01 Objevuje něco jako browser. A je to tu! Daří se NÁM spustit YouTube. (??) 

youtube

Závěrem zbývá snad už jen konstatovat, že do budoucna bude lepší, když se do projektů vyžadujících tak vysoké technické znalosti nebudu pouštět. Smile

Hezký víkend!

– Irena

Comments (0)

Skip to main content