Co IT-týden dal: obsese a skluzavka
KFL > Po dlouhé době jsem se zase dostal k psaní CITD. V přehledu témat, která jsou publikovatelná, pro tento týden zůstala dvě :).
První
Minulý týden jsem v rámci dovolené navštívil městečko Berchtesgaden, kam jsem vzal svého tatíka i máti na “historicky” pojatý výlet. Pokud jste v této lokalitě ještě nikdy nebyli, rozhodně vám ji můžu doporučit. Kromě horské turistiky je tam spousta zajímavostí, které stojí za to vidět (například “Orlí hnízdo” nebo Dokumentation Obersalzberg s obrovským bunkrem a další). Nemenší atrakcí je potom jezero Königssee s elektrickými loďkami a především tamní solné doly. Normálně bych o takovou věc nejspíš ani nezavadil, ale když už i kolega Juřek prohlásil, že je nutno doly navštívit, začala hlodat zvědavost.
Vězte tedy, že solné doly Berchtesgaden jsou opravdu výbornou atrakcí, která se určitě bude líbit jak vám, tak vašim ratolestem. Prohlídka podzemí zabere cca hodinu a obsahuje kromě samotného poutavého vyprávění (český audioprůvodce pro ty, kteří nehoví němčině) zpestření v podobě dvou jízd důlním vláčkem, simulace odstřelu skály, plavby po podzemním jezeru a především sjezdu dvou dřevěných skluzavek. Nejprve jsem se obával, že mí rodičové na to nepůjdou a raději kopec sejdou po schodech, ale nakonec to dopadlo úplně opačně. Máti ječela, tatík se smál a letěli jsme po skluzu dolů s nadšením jak malé děti.
Samotná prohlídka je samozřejmě zajímavá sama o sobě, kromě techniky těžby soli je tam několik historických strojů (např. bronzová pumpa, která dopravovala solanku po dobu snad 80 či 100 let bez poruchy) a dalších expozic. Bezvadný zážitek - můžu bez zaváhání doporučit!
Druhé
Můj prvorozený potomek dosáhl téměř tří let věku. Letí to. Toto období se vyznačuje tím, že kupříkladu nezavře od rána až do večera ústa a neustále mluví. Slovní zásobu má slušnou a nepřestává mě překvapovat tím, co z něj padá. Nelze také zapomenout na fakt, že velmi často “nastavuje zrcadlo” nám, rodičům, neboť čas od času použije frázi, kterou slyší doma. Jeden příklad za všechny - dovezl jsem domů nějaký keř (stále zahradničím) a prcek, vida, jak ho vyndavám z auta, pronesl: “Ježiš, táto, cos to zase přivez? Já se z tebe zbláznim, to jsem zvědavej, kam to dáš.” A odkráčel pryč.
Inu a teď má synek období, kdy všechno dělá sám a především chce do područí věci, které mu do ruky nepatří (třeba sekera). Když jsem přijel z Německa, vyndal jsem na stůl svoji stařičkou zrcadlovku, což byla velká chyba. Od té doby jsem nedělal nic jiného, než vedl dialog:
P (jako prcek): “Táto, můžu si pučit ten foťák?”
KFL: “Ne, nemůžeš, to není na hraní.”
P: “Jenom hlídat…”
KFL: “Ani hlídat, je to drahý, křehký a mohlo by se to rozbít.”
P: “Táto, já to zvládnu, neboj, já budu vopatrnej.”
KFL: “Nene, žádný takový, jen ho nech tam, kde je.”
P: “Táto, dej mi ten foťák, já musim vyfotit mámu.”
KFL: “Eriku, řekl jsem ne, nech to být.”
P: “Táto, na co je tohle tlačítko na tom foťáku?”
KFL: “To je spoušť.”
P: “A co dělá spoušť, táto?”
KFL: “Spouští se fotí, víš? A nesahej na to.”
P: “Jo aháá. A táto, můžu ho aspoň držet?”
KFL: “Ne, nemůžeš.”
P: “Táto, můžu si dát ten foťák na krk?”
KFL: “Ne, nedávej si to na krk, je to těžký.”
P: “Táto, já to unesu, já jsem silák.”
KFL: “Nech to, Eriku.”
P: “A táto, můžu si pučit ten foťák?”
KFL: “Ne, nemůžeš, ten není na hraní.”
P: “Jenom hlídat…”
….a tak dále
Po hodině prckova urputného boje jsem rezignoval a dovolil mu dát foťák na krk a vyfotit jednu fotku. Od té doby jsem vystaven fotografickému tlaku pokaždé, když přijdu domů, popř. když prcek cítí touhu požádat mě o zapůjčení foťáku (tedy každých cca 50 vteřin; střídá se to s žádostmi o zapalovač, nůž a ruční pilu). Foťák jsem nyní ukryl a předstírám, že je v práci, kde ho nutně potřebuju…
Ale nejsem v tom sám. Včera byl u nás na návštěvě tchán a co čert nechtěl, vytáhl hned po příjezdu svůj fotoaparát, aby si vyfotil druhorozeného. Já u toho nebyl, ale když si promítnu délku pobytu a Erikovu trpělivost, myslím, že to mohlo být docela veselé :)).
Hezký (prý poslední slunečný) víkend,
- KFL, Kanty (t.č.n.h.o.) a Daniela (t.č.m.v.)