Co IT-týden dal: Share, Power a jiné Pointy, mateřská školka

Kanty> Nejprve mi dovolte, abych poprosil ty z vás, kteří ještě neodpověděli na průzkum spokojenosti mezi IT odborníky (pozvánka do průzkumu přišla z adresy feedback@e-mail.microsoft.com), aby tak učinili. Za čtyři dny se průzkum uzavírá a my bychom rádi měli zpětnou vazbu od co největšího množství z vás. Protože věřte nevěřte, výsledkům tohoto průzkumu se opravdu věnujeme a snažíme se naše služby zlepšovat. Vyplnění dotazníku zabere cca deset minut, proto prosím neváhejte a vyplňujte.

Mimochodem průzkum spokojenosti byla jedna z věcí, které se probraly na naší pravidelné poradě a právě na poradě došlo k velmi zábavnému prodloužení. Náš manager vysvětlovat taje interního hodnocení, používajíc k tomu PowerPoint slide, který se následně rozhodl uložit coby šablonu na náš týmový SharePoint. A v tu chvíli došlo k potížím. Asi víte, že když se někde na meetingu sejde větší skupina lidí s vlastními notebooky, tak větší polovina účastníků následně nesleduje výklad a radši vyřizuje poštu, brouzdá na netu a celkově se věnuje spíš notebooku než samotné schůzce. Proto máme v našem oddělení pravidlo, že na schůzky se chodí zásadně bez notebooku, pouze s papírovým poznámkovníkem. Pravda, díky chytrým telefonům toto pravidlo není účinné na sto procent, ale vesměs to funguje a opravdu se věnujeme probíraným tématům, takže strategie to je dobrá. Má ovšem i své mouchy, jak se ukázalo ve chvíli, kdy chtěl šéf uložit svůj PowerPoint na náš SharePoint. Na otázku, jaká je adresa našeho týmového webu, nastala chvíle významného ticha. Pak nějaký šplhoun (myslím že já) bez rozmýšlení vypálil “šérpointemealomenosajtslomenocéesportállomenodípíílomenodifoltáespéix”, což bylo sice hezky, ale špatně. Ukázalo se, že šéf nemá ve svých favoritech uloženou adresu našeho SP a my jsme neměli notebooky, takže nastala kolektivní hra zvaná “tipni si název svého SharePointu”. Nakonec jsme díky různým vodítkům dospěli k určitému výsledku (kořenové jméno SharePoint serveru). Předseda otevřel dialog “uložit jako”, zadal kořenové jméno SP serveru a v tu chvíli se místností (která byla plná technicky značně erudovaných lid) rozezněly obdivné poznámky, jak to skvěle funguje dohromady, když i v Save As dialogu PowerPointu je vidět hierarchie SharePointu. Pak jsme se proklikali až na nejnižší úroveň, zjistili jsme, že jsme na špatném serveru, po delším hledání jsme našli ten správný a nakonec, po patnácti minutách, byla prezentace slavnostně uložena na týmový portál. No uznejte, není to krása pracovat v tak technologicky vyspělé firmě? Veselý obličej

A nakonec ještě malý dodatek na objasnění, proč dnes CITD vychází později než v obvyklé dvě hodiny odpoledne. Ti z vás, kteří vlastní dítka školou povinná, vědí, že včera i dnes byly prázdniny. Já jsem svého času dceři neprozřetelně slíbil, že jí jednou vezmu do práce, a to jednou tedy nastalo právě dnes. To jsem ovšem netušil, že stejný závazek učinil i kolega Štěpán a že jeho dvě dcery utvoří s tou mojí neporazitelné komando. Pomalovaly vše, co jim přišlo do ruky, pobraly míče na sezení a bojovaly s nimi, následně dělaly závody na chodbě (a cílovou páskou byly dveře do kanceláře našeho generálního ředitele) a vůbec dělaly věci, na které umí přijít jen dětská fantazie. Dnešní pracovní den tedy připomínal spíše školku (mimochodem když jsme je tak pojmenovali, dvě ze tří se prudce ohradily s tím, že už chodí do první třidy) a celou situaci uklidnila až Irča, která holkám nabídla, že je namaluje šminkami. To zabralo a holčičky byly alespoň patnáct minut zticha, což mi konečně umožnilo sepsat tento článek. Fakt je, že jejich zkrášlování nakonec nedopadlo nejhůř, ostatně posuďte sami:

IMG_0236

I tak jsme se ovšem se Štěpánem shodli, že doufáme, že naše drahé polovičky tímto pomalováním dětí nebudou nadšeny a příště už je s námi do práce nepustíVeselý obličej

Pohodově prožité Velikonoce a bohatou pomlázku přejí

- Kanty, KFL, Irena