System Center: (ne)udělám si sám?

Jednoho dne jsem našel ve schránce zajímavou zásilku. Byl to speciální uvítací balíček, který obsahoval „karty“ na téma, jak si vše v domácnosti udělat sám, jak opravit nebo vyrobit různé věci nebo vybavení domácnosti, jak vyrobit termostat z krabičky od mýdla. V úvodním dopise bylo psáno, že pokud si tento uvítací balíček objednám, obdržím v příští zásilce další sadu „udělějsisámů“ (světe div se, karty se skutečně nazývaly udělejsisámy). V oblasti nástrojů System Center rozhodně žádné udělejsisámy nečekejte.

Tento příspěvek nemá za cíl popisovat možnosti a schopnosti rodiny System Center (SC). Pracovníci IT mají téměř neomezené možnosti stahovat a testovat všechny nástroje SC včetně beta verzí a to může být někdy pro obě strany kontraproduktivní. Pojďme se tedy podívat, jaké jsou možnosti a hranice.

Co je System Center?

Microsoft nabízí pro správu IT prostředí celou řadu nástrojů. Každý z nich je zaměřen na konkrétní oblast. Operations Manager (proaktivní monitoring, měření dostupnosti a výkonnosti aplikací), Virtual Machine Manager (správa virtualizace), Data Protection Manager (zálohování), Service Manager (řízení služeb, servicedesk), Configuration Manager (SW deployment, inventarizace) a také Opalis alias Orchestrator (Automatizace procesů). Jak vidíte, rodina je to poměrně veliká a s jejím využitím jste schopni opravdu velmi efektivně zvládnout správu rozsáhlých heterogenních IT prostředí. Další obrovskou výhodou těchto nástrojů je vzájemná provázanost, kdy jednotlivé nástroje dokáží navzájem využívat klíčové informace. Pokud byste pro jednotlivé oblasti správy využívali nástroje různých platforem, dosáhnete takového stavu velmi obtížně, nebo velmi draze. Můžete samozřejmě přecházet na produkty SC postupně s využitím Orchestrátoru, pomocí kterého propojíte a zautomatizujete vše, co potřebujete i v případě různých platforem. Nástroje SC toho nabízejí mnohem více, ale o tom někdy v dalším příspěvku.

image

Next, next, next?

Z předchozího odstavce je zřejmé, že záběr rodiny System Center je široký a zvládnout všechny produkty na vysoké úrovni je velmi obtížné a pro většinu IT administrátorů zbytečné. Spousta uživatelů, ale i administrátorů často nabývá dojmu, že produkty Microsoftu jsou natolik jednoduché, že stačí opakovaně volit tlačítko next a je to hotové, uzavřené. Tento názor by mohl společnosti Microsoft bezesporu lichotit, protože takový produkt by byl pro koncového uživatele ideální, ale takto tomu opravdu není. Jistě, portfolio je obrovské a existuje celá řada aplikací, které fungují spolehlivě hned po instalaci bez jakékoliv větší konfigurace. Toto ovšem rozhodně neplatí pro nástroje System Center.

Aby uživatel získal skutečně takové informace, jaké od produktu očekává, je nutné provést implementaci velmi obezřetně s hlubokou znalostí celé řady souvislostí. Záměrně jsem tedy uvedl, že nástroje rodiny SC se neinstalují, ale implementují . Souhlasím s tím, že Microsoft postupně vylepšuje a skutečně zjednodušuje samotný instalační proces, který dnes provede nejen kontrolu připravenosti prostředí (prerequisite), ale většinou nabídne chybějící komponenty hned k instalaci. Tím je ale vyřešena pouze instalace, kterou jistě zvládne téměř každý, to nerozporuji. Samotnému procesu instalace musí ale předcházet důkladná analýza a vzhledem k rozsáhlým schopnostem SC jsou často jednotlivé nástroje implementovány po částech a etapách.

Testujte, ale nenechte se odradit

Rozhodně nemám v úmyslu rozmlouvat komukoliv testování aplikací pro IT management, které jsou dostupné od prvních beta verzí. Často to bývá tak, že si administrátoři chtějí nejprve sami vyzkoušet, zda jim konkrétní nástroj přinese to, co očekávají, a teprve potom se rozhodnou, zda produkt nasadí do produkčního prostředí. Jak to ale může celé dopadnout? Pojďme vzít v úvahu pouze jeden produkt, Operations Manager pro proaktivní monitoring heterogenního prostředí. Dejme tomu, že IT správci smyšlené organizace využívají nějaký jednoduchý nástroj pro monitorování prostředí na úrovni IP sítě a rozhodnou se, že by rádi využili nějaký sofistikovaný produkt pro monitorování operačních systémů a aplikací s možností rozsáhlého sledování dostupnosti a výkonosti celého IT. Administrátor vezme volně dostupnou instalaci Operations Manager (trial) a provede instalaci na testovací server. Samozřejmě má k dispozici celou řadu dokumentů a manuálů, jak produkt nasadit, konfigurovat a spravovat. Kdo z nás ale začíná četbou manuálů? Po dokončení instalace (použije velmi pravděpodobně všechny dostupné management packy) a otevření operátorské konzole druhý den dojde k nepříjemnému překvapení. Konzole bude zasypána výstrahami a administrátor zjistí, že není v jeho silách je ani projít. Po vyslovení několika (mnoha) hanlivých slov dojde k odinstalaci a návratu k původní aplikaci. V takovém případě je velmi obtížné přesvědčit uživatele k jakékoliv další diskuzi na téma System Center. Vzali jsme si pro představu pouze monitoring, velmi podobně to ale může dopadnout s dalšími nástroji. Zejména pak při nasazení produktů typu Service Manager je nutné mít poměrně široké znalosti ze všech oblastí IT a rozumět celé řadě souvislostí.

Specialista s bohatými zkušenostmi provádí implementaci vždy s rozvahou, pomalu a postupně. Ještě horší situace může nastat s beta verzemi. Nainstalovat a nakonfigurovat úspěšně volně dostupnou beta verzi se může stát nepříjemným oříškem i pro zkušeného specialistu, který má s daným produktem mnohaleté zkušenosti.

Vítám každopádně jakýkoliv zájem o tyto sofistikované nástroje pro správu IT. Tímto příspěvkem se snažím pouze bořit mýtus, že je možné se bezhlavě pustit do zkoušení těchto nástrojů snadno a bez potíží s očekáváním okamžitého přínosu. Takto je nutné k tomu přistupovat, neobracet se zády při prvním nezdaru a raději využít zkušeností Microsoft partnerů.

Pokud se mnou tento názor sdílíte, neváhejte se seznámit s nástroji System Center. Všechny volně dostupné verze naleznete ke stažení na stránkách Technet System Center

S partnerem na věčné časy

Aby byl příspěvek kompletní, musí nabídnout také nějaké řešení. Microsoft má poměrně bohatý partnerský ekosystém. Pro každou oblast může partner společnosti Microsoft získat tzv. kompetenci, úrovně silver nebo gold. Touto kompetencí partner prokazuje skutečnou znalost dané problematiky a můžete se spolehnout, že vám dokáže odborně pomoci. Pokud se zabýváme produkty pro IT management, jedná se o kompetenci s názvem „Systems Management“, od května 2012 s novým názvem a širším záběrem „Management and Virtualization“. Výběr kompetentního partnera můžeme přirovnat k výběru lékaře specialisty. Představme si, že bych navštívil očního lékaře a požádal ho o vyšetření ucha. Lékař by se mě jistě pokoušel vysvětlit, že se může na můj problém mrknout (je to přeci oční lékař), ale že bude přeci jen lépe vyhledat specialistu. Přestože jde stále o hlavu.

Kompetentní partner vám každopádně pomůže s fází testování a procesem rozhodování formou cíleně zaměřené prezentace nebo nasazení ve vašem testovacím prostředí. Každopádně provede takové nasazení pouze v požadovaném a minimálně nutném rozsahu, aby uživatel nebyl zahlcen informacemi a naopak hned od počátku získával z nástroje taková data a informace, jaké očekává. S partnerem můžete takto bez větších zakopnutí dojít až k úspěšné implementaci nástrojů do produkčního prostředí, protože budete mít dostatek informací, reálných výstupů a argumentů pro rozhodnutí.

Partnery s GOLD kompetencí „Systems Management“ naleznete v Microsoft PinPointu.

Všichni dobře víme, jakému tlaku často čelí administrátoři a v jak širokém rozsahu musejí zvládat svoji práci. S partnerem se může administrátor posunout do role uživatele těchto mocných nástrojů a všechny nezbytné úkony spojené s údržbou, aktualizací a úpravou konfigurace ponechat partnerovi. Věřte, že tento model funguje velmi dobře a neklade další a další nároky na administrátory IT. Cílem celé rodiny System Center není práci přidělat, ale zásadně usnadnit, zpřehlednit a vložit do rukou IT pracovníků jakékoliv úrovně cenné argumenty, jak co nejlépe „prodat“ IT směrem do společnosti.

Testujte, zkoušejte, ale jakmile kdekoliv narazíte, obraťte se na partnery. Rozhodně dřív, než dojdete k jakémukoliv závěru, zejména negativnímu.

Abych příběh uzavřel, doplním, že ani já jsem si žádnou další sadu udělejsisámů neobjednal a i nadále se obracím na elektrikáře, automechaniky, instalatéry, topenáře, malíře…..

Jan Matějka, AGCOM a.s.