Co IT-týden dal: svatba, maraton, super spokojenost, ...

Radim > Tento týdne byl přímo nabitý událostmi! Ze všeho nejdříve mi dovolte poděkovat vám všem, kteří jste se účastnili naší studie spokojenosti (běžela od poloviny února do poloviny dubna). Spokojenost účastníků (cca 650 lidí) zase významně vzrostla - velmi si toho vážíme a je to pro nás další energie do budoucna a také velký závazek tento trend udržet... DÍKY!

Rád bych se s vámi v rámci tohoto odlehčeného seriálu Co IT-týden dal podělit o mé zážitky z nedělního pražského maratonu, kterého se účastnilo kolem 7800 běžců. [pokračování úplně na konci postu, abych "nezdržoval" další psavce]

KFL > Myslím, že tento týden má Radim zcela nejzajímavější materiál, takže já nebudu moc zdržovat. Přesto bych rád i já poděkoval všem, kteří letos odpovídali v rámci studie spokojenosti. Díky! No a nakonec jedna důležitá zpráva - od neděle, tj. 16. 5. 2010, bude probíhat migrace blogu na nový systém. V praxi to znamená, že od neděle nepůjdou postovat komentáře a celý příští týden bude pravděpodobně období "rádiového klidu", neboť nebudeme moci publikovat nové články. Tak to těch pár dní prosím vydržte, budeme brzy zpět - jiní, noví, lepší :). V mezičase si můžete číst TechNet Flash, který by měl vyjít příští týden.

Helena > (ale píše Radim :)) > No co dodat k Helči... vdala se nám a věru si špatně nevybrala! Bodejť! Vždyť je to MVPk :) 

Tomáš > Radim rulezzz (alespoň tento týden :))) ), tak nač se rozepisovati. Ad Helča a MVPk, nevím nevím, jestli je to zrovna terno (:o))). Celý týden se zabývám nominacemi a renominacemi MVP-ků v rámci CEE a už mi z toho všeho jde hlava kolem.

Hezký víkend přejí,
Radim, KFL a Helča... Pilařová!.....jo a Tomáš

[dokončení maratonské eskapády] ... Jelikož jsem maraton nikdy před tím neběžel, byl jsem tak říkajíc novic. Přípravu jsem se snažil nepodcenit, trénoval jsem již od začátku roku a absolvoval jsem asi pět přípravných závodů (2x 10 km, 1x 15 km a dva půl-maratony), ale když to hodnotím zpětně, skok z 21 km na 42 km je zase úplně jiná liga...

Týden před závodem jsem s přípravou trošku zvolnil, snažil se jíst méně masa, pil hodně iontových nápojů a některé dryáky proti křečím. Před závodem ve mně panovala naprostá úcta, nikoliv však bázeň, k závodu. Od prvních metrů jsem tempo brzdil, přesto jsem během prvních asi tří kilometrů, předběhl asi tisíc lidí - první poučení, i když je závod dlouhý, nestartujte úplně z posledních pozic! Po té se již pole trošku natáhlo a nebylo třeba toliko kličkovat. Občerstvovací stanice jsem hojně využíval a ještě na 12 km se cítil naprosto dobře. Opravdu jsem se těšil na druhou polovinu závodu. A opravdu, zhruba od 19 km byly přece jen první kilometry již trochu cítit a bylo jasné, že úsek mezi 20-32 km bude především psychicky náročný, a opravdu byl. Maraton se totiž nepůlí na 21 km, ale jeho polovinu ucítí každý někde jinde, protože maraton se měří na "duševní/mentální" jednotky. Například pro mě se závod mentálně půlil někde po třicátém kilometru (tj. součet míry duševního vyčerpání do 30 km byl stejný jako na zbylých 12 km).

Mojí obrovskou výhodnou bylo, že se mnou jel na kole od 13 km můj bratr a poskytoval mi dodatečné tekutiny a potravu (vždy banán, který jsem jedl i na občerstvovacích stanicích). Někde na 30 km mě doběhl můj kamarád, se kterým jsme chvíli běželi spolu. Od 34 km jsem dokonce začal zrychlovat a tempo jsem dál stupňoval až do cíle. Co mě opravdu potěšilo, byl fakt, že zatím co na dřívějších závodech jsem v závěru "zrychloval" (víc si dával do těla), abych ve skutečnosti udržel stejné tempo, v tomto případě jsem zrychloval i skutečně a na posledních asi 4 km jsem předběhl kolem 50 dalších závodníků.

Asi 800 m před cílem jsem míjel člověka, který se zhroutil k zemi (po cestě jich bylo mnohem více), ale toto bylo opravdu kousek od cíle, i když pro tohoto závodníka zároveň strašně daleko. Všichni jsme na něj křičeli ať vstane a opravdu, snažil se zvednout a pokračovat, byť ho nohy naprosto neposlouchaly!! ... a ... cíl... Výsledný čas 3:34:36 je pro mě spokojenost. Dal jsem to!

P.S. faktem je, že asi přijdu o nehet u palce na pravé noze, nějak zfialověl, také šlapka na levé noze ještě není úplně ok, ale nohy jsou připravené na další šílenství!

P.S.2 před závodem na lačno, jsem vážil o kilo více, než po závodě, kdy jsem měl po obědě a 1,5l tekutin (plus při závodě jsem vypil další 1,5l a snědl 2 banány)... no co dodat :) Pokud jsou mezi vámi stejní blázni, jako jsem já, ozvěte se, příští rok vytvoříme běžecký tým.