TechReady 4 – zápis I.


Den první - cesta
Část české výpravy vyrazila v pátek 2. ledna do Seattlu. Cesta do USA je vždy ve znamení dvou základních věcí - únavy a nejrůznějších bezpečnostních opatření. První věc je celkem nasnadě. Let obvykle trvá úhrnem přes 12 hodin, ať už si člověk vybere jakoukoli cestu. Naše výprava letěla se společností KLM na likách Praha - Amsterodam a posléze Amsterodam - Seattle.
Většina lidí po přistání kontroluje poštu... ;)
První část proběhla bez nejmenších komplikací, ale bylo jasné, že dobré musí jednou skončit. A také se stalo, protože přišly bezpečnostní opatření. Když letíte do USA a koupíte si cokoliv tekutého v duty free shopech, nedají vám to u pokladny, ale až při nástupu do letadla. Což jsem nevěděl, takže když mi pokladní začala rvát tašku z ruky, byl jsem mírně překvapen :). Další bezpečnost přišla v podobě podrobného výslechu před bránou. U stolečků tam stála skupinka úředníků, kteří vyslýchali jednotlivé cestující velmi roztodivným způsobem. Když jsme vystáli 20 minut frontu a dostali se s kolegou na řadu, dostali jsme spousty otázek. Například:

"Jak dlouho se znáte?"
"Kdo balil vaše zavazadlo? Kde bylo od doby, kdy jste ho zabalili? Kdo ho měl v ruce, než se dostalo do letadla?"
"Co máte v těch báglech?"
"Komu patří ty notebooky a telefony?"
"Jak dlouho je máte?"
"Co se stalo s těmi starými?"

Obvykle je to tak, že na většinu otázek funguje slovo Microsoft, ale tady ne. Potupně jsme odpovídali a nakonec byli shledání nezávadnými, a byli propuštěni do čekací zóny, která je dimenzovaná na 100 lidí, ale bylo jich tam asi 220.

Následný let byl už potom jen útrpným čekáním na přistání. Airbus A330-200 byl sice moderní a oplýval malými LCD displeji, kde byl výběr asi z 20 filmů, ale zvukový systém fungoval pouze na dvě nastavení. Ticho a 3000 decibelů. Navíc klimatizace, která v pravidelných intervalech střídala 8 a 50 stupňů nad nulou. Ale přežili jsme to a úspěšně přistáli v Seattlu, abychom se podrobili imigračnímu řízení. Půlka letadla byla plná "majkrosofťáků", takže úředníci za přepážkami byli celkem rychlí a otázky omezili na minimum. Dostal jsem otázku, co pro MS dělám a když jsem po pravdě odpověděl, že evangelistu, dostalo se mi odpovědi: "Má to co dělat s kostelem?" Nakonec se ale úředník usmál, zeptal se mě, jaké to je pracovat pro impérium a propustil mě k výdeji zavazadel.

Přesun do hotelu a hledání restaurace pro večerní občerstvení už bylo jen příjemným zakončením dne. Únava a časový posun způsobily u většiny cestujících přeměnu na pohybující se zombie, takže když jsme v sedm večer místního času zapadli na pokoje, bylo jasné, že spánek vyřeší zbytek programu.



Den druhý - meetingy

Naše divize zcela standardně o víkendu provozuje nejrůznější meetingy a summity. A ani tentokrát jsme se tomu nevyhnuli. Před samotným TechReady nás ještě čekaly dva dny hromadného setkání. Konferenční centrum v Microsoft Campusu se v sobotu ráno naplnilo zhruba 150 účastníky, kteří se rozdělili podle práce a zařazení do několika skupina a začalo se diskutovat. Zlozvykem většiny podobných událostí je fakt, že drtivá většina lidí otevře notebooky a začne řešit e-maily. Stačí se ostatně podívat na obrázky :). Nicméně přednášející nás obvykle vytrhli z letargie nějakým důležitým oznámením, popř. jedovatou poznámkou, která posléze vyvolala ještě jedovatější diskuzi na různá témata.

Je těžké popsat pocity, když na dva dny naspíte pouze 10 hodin a posléze máte 11 hodin sedět v místnosti a někoho poslouchat. Spánek na vás útočí a pijete hektolitry kávy a každou přestávku se ženete na vzduch, abyste načerpali trošku síly. I tak se ale našlo několik odvážlivců, kteří po obědě neodolali svým tělesným potřebám a na krátkou chvilku usnuli v průběhu méně akční přednášky. S tím se tady ale tak nějak (neoficiálně) počítá.

Ze včerejších meetingů je důležité poznamenat, že téma IT odborníků bylo propíráno ze všech stran a některých novinek se dočkáte i vy, naši čtenáři :). Víc ale prozradit nemůžu, protože by to potom nebylo překvapení... Uvidíte. A teď mě omluvte, musím se jít věnovat dalšímu meetingu - je devět ráno a za chvilku budeme začínat. Většina z nás už vypadá trochu lépe a na plátně svítí obří nápis Welcome. Kafe a můžeme do toho...

- KFL

Comments (0)

Skip to main content